Aktualni zpravodajstvi

Na neděli jsem si naplánovala, že bych se ráda podívala do nějakého kostela. Vyhlídla jsem si jeden na naší ulici, když jsme projížděli kolem taxíkem. Dvě Rakušanky se přidaly, ale na místě jsme zjistily, že jsem si spletla čas a následující bohoslužba je lugandštině. Tak jsme se rozhodly vydat se do dalšího kostela s názvem „Makerere Gospel Church“. Makerere se jmenuje část města, kde bydlíme. Další service se konal v 11h, přičemž psáno bylo, že bude jak v angličtině, tak v lugandštině. Kostel byl veliký, a všude bylo spoustu dětí, které se s námi jako vždy zdravily. Když začal gospelový sbor zpívat, připadala jsem si jako v Sestře v akci. Všichni měli oblečený stejný hábit, písně vedl jeden zpěvák a zbytek se k němu přidával. Jako první hráli „Lord reign in me“, což byl pro mě úžasný zážitek a všichni lidi kolem skákali, tančili, tleskali a zvedali ruce. Naprostá oslava Pána Boha, jakou v česku neuvidíte. Následovalo několik dalších anglických chval, které pozvolna přešli do lugandštiny. Těžko vám tady popíšu, jak úžasné to celé bylo a jakou vděčnost a pokoru jsem při tom prožívala. Ale možná s sebou příště vezmu foťák a pokusím se to natočit. Kázání bylo v angličtině s překladem na téma „Love the God with all your heart“ a jak už samotný verš napovídá, pastor prošel snad celou Bibli. Věty pravidelně prokládal slovy „Haleluja!“, „Praise the Lord!“ a „Amen!“, k čemuž se celé shromáždění nadšeně přidávalo. Po 3h bohoslužbě jsem byla řádně vyčerpaná a navíc jsem měla pocit, že na mě začíná lézt nějaká nemoc. Vzhledem k tomu, že jsme v Kampale teprve 4 dny, jsem tento fakt odmítala přijmout. Nicméně jsem se následující den probudila s teplotou 39° a musela jsem zůstat doma. To stejné se opakovalo i den poté. Neměla jsem žádnou sílu dojít si pro nějaké jídlo a něco si nachystat. Ve středu jsem se už nemohla vyhrabat z postele a jenom jsem čekala, až mě někdo přijde vysvobodit. Celé tělo mě bolelo od šíleného kašle. Naštěstí syn majitelky našeho hostelu mě odvezl na Evropskou kliniku, kde jsem snad potkala všechny nemocné bělochy z Kampaly. Věděly jsme, že se nemůže jednat o malárii, protože ta má inkubační dobu 7 – 10 dní. Doktorka mi udělala nějaké podivné vyšetření, a aby mě řádně skásla, naordinovala mi asi milión testů. Doma bych to asi tak nehrotila, ale na rovníku se nesmí žádný kašlík podcenit. Na závěr mi doktorka řekla, že mi vlastně nic není. Všechny testy vyšly negativní a vypadá to, že mám nejspíš nějaký cestovní virus, který by měl do 3 dnů odejít. S poděkováním si vzala mých 160,000 Ugandských šilinků (přes 1000 kč) a poslala mě domů s doporučením, ať papkám vitamínky a mám pestřejší stravu. Tak snad bude lépe.