Rozhodla jsem se, že
pokud mi v pátek nebude pořád dobře, vydám se znova k doktorovi. Naštěstí mě
den předtím navštívili 3 kolegové ze Somera a Geofrey mi slíbil, že mě tam když
tak zaveze. Ve čtvrtek večer a druhý den ráno jsem měla zase teplotu 39° a tak
jsme jeli. Volala jsem Geofreymu, který mě vyzvedl a zavezl mě do africké
nemocnice, kde má rodinné kontakty. Tento milý fakt způsobil, že jsem na konci
vyšetření nemusela nic zaplatit. Seděli jsme v čekárně asi 3 nebo 4 hodiny
a stejně jako všude jinde na světě se pacienti pravidelně hádali, kdo tam byl
první a kdo je další na řadě. V africké čekárně pochopitelně uvidíte věci,
které nejsou v Evropě běžné a občas se tam i se svým kašlíkem cítíte blbě.
Byla jsem naštvaná, že jsem už 5 dní nemocná s teplotou, protože kdyby mi
ta milá paní doktorka, u které jsem zaplatila ty nehorázné peníze, dala jinou
radu, než pít čaj, tak bych už byla zdravá. Když jsem došla konečně na řadu,
tak se africký pan doktor podíval na moje výsledky testů, vyšetřil mě, velmi se
podivoval nad tím, co tady dělám a poslal mě domů s antibiotiky. Také mi
vysvětlil, že mám velmi nízkou hladinu bílých krvinek, zřejmě ze všech očkování
před odjezdem a můj imunitní systém je dost slabý. Proto se moje tělo nemohlo
vzpamatovat samo od sebe. V úterý jsem dobrala poslední dávku léků, už nemám
teplotu, cítím se dobře a celý tento týden pracuji v Someru!
No comments:
Post a Comment