Gaddáfi Mosque

Víkend 9.-10.8. jsme se rozhodly, že opět zůstaneme v Kampale. Naplánovaly jsme si takové klasické poflakování – zajít si na oběd, nakoupit dárky a pít dobrou Ugandskou kávu. Káva tady moc příznivců nemá a dokonce je i relativně těžké ji v obchodech najít a kavárnami to tady také nepraská ve švech. A když už nějakou dobrou kavárnu najdeme, tak je většinou plná bělochů. 

V neděli jsem se opět vydala na bohoslužbu do Makerere Full Gospel Church, jehož gospelovou hudbu naprosto miluji.  Pastor je navíc člověk plný pokory a jeho slov si velmi vážím. V podstatě tu církev už považuji za svůj domovský sbor v Kampale. Na oběd jsme si daly jídlo z ulice a vyrazily jsme do Gaddáfí Mosque, mešity, která se prostírá na úpatí Kampaly a z jejího kopce je vidět na celé město. Altynai měla jako muslimka vstup zdarma, což jsem považovala za diskriminaci, ale ve výsledku jsme ukecaly aspoň studentskou slevu. S holkama jsme byly oděny do muslimských šatů a vydaly jsme se prohlídku. To místo je naprosto úžasné a donutilo mě přemýšlet nad tím, jak je skvělé, že si muslimové svou víru tak opatrují a že jsou na ni hrdí. Jak to, že my jako křesťané se za svou víru kolikrát stydíme a když už se nestydíme, tak se jí mnozí rozhodně nechlubíme? A jak to, že jsou muslimové schopni modlit se minimálně 5x denně a my křesťané si stěží najdeme čas ráno nebo večer a je-li možnost, tak pár slov před jídlem?